Pozapomenutý Lipník nad Bečvou

Lipník nd Bečvou a jeho hradby

Lipníkem nad Bečvou jsem dřív projížděl celkem často, tedy do doby, než byla dostavěna dálnice D47. Přímo kolem zbytků kamenných hradeb tohoto starého moravského města totiž denně jezdili tisíce vozů na trase mezi Ostravou a Olomoucí. Olomouc, Daskabáty, panelová silnice, Lipník, Hranice, Starojicko, Ostrava. Trasa, která je dneska díky rychlé dálnici pozapomenuta. A s ní i jednotlivá města a místa. Lipník přitom patří spolu s Olomoucí a Starým Jičínem mezi ty nejpozoruhodnější, nejmalebnější a také pozornosti hodné. I proto jedna ze zimních cest naším obytňákem po krásách krajů českých a moravských vedla právě přes něj…

Lipník byl spojen s cestovateli a cestováním již po staletí. Vznikl totiž na pradávné obchodní stezce známé jako Jantarová. O té se zmiňují Římané již v době císaře Nera. Historie Lipníka do římských dob samozřejmě nesahá, o původně trhovecké osadě se objevují první písemné zmínky až v první polovině třináctého století. Z roku 1238 pochází pochází listina, na níž uveden jako svědek farář lipenský zvaný Valter, bývalý dvorní kaplan markraběte moravského Přemysla.

Mezi nejstarší dochované stavební památky města patří mohutné hradby vnitřního města ohraničující dnešní městskou památkovou rezervaci. I proto byly právě jejich zbytky našim prvním bodem v cestovním itineráři. Městské opevnění při své návštěvě Lipníka určitě nevynechejte, jde o pozoruhodnou stavbu, najdete zde zbytky trojitých městských hradeb z 15. století s celkem 13 baštami, zdobnými rondely v nárožích, které byly původně opatřeny bezpečným dvojitým vodním příkopem.

Lipník nd Bečvou a jeho hradby

Hned za hradbami města se v minulosti nacházelo židovské ghetto. K jeho vzniku docházelo někdy první polovině šestnáctého stolení. Největší koncentrace židovského obyvatelstva se nacházela v dnešní Pernštejnské ulici. Ta nesla původně název Dolní židovská, později podle místní synangogy pojmenovaná Chrámová  (synangoga = templ = chrám).

Zajímavostí je, že ulička, na které můžete před jedním z domů vidtět dokonce původní kamennou dlažbu „kočičí hlavy“, přiléhá přímo k opevnění města – domy na jedné straně jsou tak zadní stěnou přistaveny přímo k hradbám.  V ulici se necházela dvě jatka, židovská škola, radnice i rituální lázně a samozřejmě synagoga. Ta byla postavena počátkem 16. stolení a je tak nejstarší dochovaným židovským svatostánkem na Moravě. V Čechách je starší už jen pražská Staronová synagoga na Josefově. Chrámový zpěv z Tóry už zde dnes ale neuslyšíte – několikrát přestavovanou budovu spravuje a využívá církev bratrská.

Přesto je Lipník cílem tzv. chasidů – ortodoxních Židů z celého světa do dnešních dnů. Ti míří hlavně na zdejší židovský hřbitov, k replice hrobky významného rabína a chasidského učence Baruch Theomina Fränkela (1760 – 1828).

Z Lipníka mj. pocházeli také významní rakoursko-uheršíti židovští průmyslníci, bratři Gutmannové. Jejich přítomnost připomíná tzv. Gutmannův nadační dům s modlitebnou a chudobincem.

Když už jsme u těch významných osobností Lipníka, nejde nevzpomenout na Antonína Dvořáka (1841 – 1904). Slavný hudební skladatel zde přijížděl vždy v létě do domácnosti známého mecenáše a velkoobchodníka, pražského podnikatele původem z Lipníka, Jana Neffa. Právě v Lipníku začaly vznikat např. Dvořákovy Moravské dvojzpěvy. Dnes ho připomíná alespoň svým názvem lipnická ZUŠ.

Další osobností, která se v Lipníku vyskytovala, byl Jan Řehoř Mendel, otec genetiky a objevitel zákonů dědičnosti. Narodil se v roce 1822 na Novojičínsku, do Lipníka ho poslala rodina na školu. V roce 1833 zde chodil na tzv. Hlavní školu na zdejší Piaristické koleji.

Dost bylo ale osobností, i když jednoho z novější histroie by bylo neslušné nevzpomenout. Schválně, co vám říká citát „já su tak šťastný“…. Pokud jste si sami odpověděli jménem Františka Venclovského, prvního pokořitele kanálu La Manche, odpověděli jste správně. Ano, otužilec se narodil roku 1932 právě v Lipníku.

[box style=’note‘] A když už jsme u té vody, tak ještě jedna perlička. Jedna z uliček v centru Lipníka nese jméno po geniálním vynálezci, učenci, skladateli, spisovateli a cestovateli Járovi Cimrmanovi. Přestože v uličce voda neteče, nese příznačný název Nábřeží Járy Cimrmana. Vodu připomíná jen malba na stěnách uličky. [/box]

Kupodivu místní náměstí jméno některého ze slavných rodáků či obyvatel nenese. Bylo pojmenováno, jako nakonec řada jiných, po prvním československém prezidentovi T. G. Masarykovi. Zajímavostí a vlastně i mnemotechnickou pomůckou je tvar náměstí, symbolicky je do tvaru písmene L. Není to však z důvodu L jako Lipník, ale z mnohem prozaičtějšího. Původně zde bylo klasické čvercové náměstí, postupem času však část náměstí „vykousla“ stavba dnešní radnice. A tak se náměstí zalomilo do zmiňovaného písmene L.

Na náměstí stojí za pečlivější prohlédnutí dvě kašny a především půvabné „laubí“ – podloubí s původními měšťanskými domy. Kavárny v podloubí lákají k posezení nejen uvnitř, ale i venku, a to dokonce i v podzimním a zimním období.

Lipník, náměstí

 

[box style=’media‘] Tip: Fotogalerie a virtuální prohlídka Lipníka na Google Picasa [/box]

 

Mám rád podobná místa, kde na vás může z různých zákoutí dýchnout závan historie, kde je dobré nepřivírat oči před sluncem a hledat nečekané detaily a finesy dávných stavitelů na fasádách, půvabné výklenky v úzkých uličkách nebo znamení času na vyšlapaných schodech.

Lipník nad Bečvou je zkrátka moc pěkné a zajímavé město a určitě stojí minimálně za návštěvu.

Tvorba webových stránek: Webklient