eCaravan.cz

magazín o karavanech a karavingu

Z historie karavaningu III. aneb Karavanem za železnou oponou

Jak víme, poválečný  vývoj se u nás poněkud odlišoval od zemí západní Evropy. Avšak i tady si lidé chtěli užívat svobody (nejen cestování), odreagovat se od válečných let, využívat možností doby. Sociální  a hospodářský vývoj šel jiným směrem, nastoupilo plánování  a budování… Lidé tak nejprve navázali na přerušenou tradici trampování a kempování  z 30. let, vznikaly nové chatové osady, vytvářeli se zahrádkářské kolonie. Dovolená se často trávila v rámci rekreace ROH.

Přesto se cestovalo. Cestovalo se po republice a omezeně i do zahraničí. Pamatujete tradiční cíle? Maďarský Balaton, německá Rujana, Zlaté Písky v Bulharsku či Rumunsko. Peněz nebylo nazbyt a tak se jezdilo převážně pod stan. Karavaning si i tak našel u nás své příznivce. S trochou nadsázky by se dalo říct, že jsme zemí, která se může chlubit největším počtem typů vyrobených karavanů. Samozřejmě amatérsky, domácí výroby. Nebylo to z touhy po originalitě, ale spíše ze zoufalého nedostatku financí a omezené možnosti zakoupení hotového, sériově vyráběného přívěsu nebo obytného auta. Kutilství, nápady a vzájemná spolupráce se osvědčily nejen u nás, ale i v okolních státech „socialistického bloku“, které sužovaly podobné problémy a na silnice vyráželo stále více karavanistů.

Ani stát však nechtěl být z tohoto proudu vynechán a tak od 60. let zahájil (nebo se snažil) tovární výrobu přívěsů. Národní podnik Karosa Vysoké Mýto přišel na trh s prvním československým přívěsem, ale po zhruba deseti letech výrobu ukončil.nesl typové označení Karosa W4 a karavanisté mu dali přezdívku Dingo. Šlo o povedený obytný příves, který má dodnes své skalní zastánce. Jeho krátká historie i příběh je moc zajímavá, takže možná, že se se k němu někdy vrátíme v samostatném článku.

Karosa W4, zvaná Dingo

Hitem doby byly i skládací přívěsy, ale jejich výroba končila záhy a bez úspěchu.

Výjimku představoval přívěs Astra 300 ze závodu Beskydsport Bohumín, který se stal největším tehdejším výrobcem přívěsů u nás. Začal vyrábět sériově dalších několik typů přívěsů: Astra 325, 360, 420, 380 a řadu Astra Delux, nebo dodnes poptávaný zavazadlový přívěs Kempík (přívěsný vozík).

astra

První obytný vůz československé výroby vyjel z trnavského národního podniku TAZ Trnava v polovině 70. let. Šlo vlastně o variantu Škody 1203 z roku 1968, jejíž vývoj však trval neuvěřitelných dvanáct roků. Pod typovým označením Š 1203 CAMP Trnava vyrobila údajně necelou stovku vozů. Z nich se prý zachovaly (tedy z tovární výroby) pouze čtyři kusy. Amatérských předělávek bylo zřejmě nepočítaně.

1203-kamp

V Polsku, Německu (NDR) i v Maďarsku se pokoušeli o tovární výrobu přívěsů ve stejné době jako u nás. Většina pokusů však skončila neúspěšně. U nás známé byly až přívěsy z pozdějšího období, především polské N-126, N-127, N-132 a německé Oase.

A zcela jiná, nová kapitola karavaningu u nás, pak přišla s nástupem 90. let…

Další díly seriálu:

1 thought on “Z historie karavaningu III. aneb Karavanem za železnou oponou

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *